Jdi na obsah Jdi na menu
 


Východiska z průzkumné práce

17. 9. 2007

Východiska z empirického šetření

Na základě snahy o komplexní zpracování teoretického pojednání na dané téma a z výsledků empirického šetření jsem sestavila východiska pro praxi nošení dětí v šátku tak jak si myslím, že by se dalo předejít a nebo vyloučit případné psychosociální, ale i motorické potíže dítěte způsobené v důsledku používání šátku na nošení dětí.

Ø      Propagace by neměla využívat agresivní reklamy v médiích. Spíše by se šátky měly šířit do povědomí veřejnosti na odborných přednáškách určených budoucím  maminkám a nebo na webových stránkách, jež se zabývají mateřstvím.

Ø      Reklama v médiích by měla upozorňovat především na nutnost vybrat kvalitní látku určenou pro nošení dětí.

Ø      Prodej šátků by v žádném případě neměl být v obchodech bez konzultace odborníka přes šátky a získání podrobnějších informací, a to ohledně negativního vlivu na motorický, ale i psychosociální vývoj.

Ø      Nošení dětí v šátku by nemělo být prosazováno jako základní výbava k péči o dítě, nýbrž pouze jako doplněk.

Ø      Přednášející na odborné přednášce seznamující rodiče s šátkem by měl klást důraz především na negativní dopad levných nekvalitních materiálů a špatného uvázání šátku na pohybový aparát dítěte a jeho páteř.

Ø      Neměla by se opomínat skutečnost, že charakter moderní technokratické doby vytváří odlišné podmínky pro nošení dětí s příslušným dopadem na psychosociální vývoj dítěte. V tomto směru by měla být zajištěna možnost edukace maminek, které nosí a chtějí nosit delší dobu než šest měsíců. Navrhovala bych koncepci přednášky, která se bude zabírat více výchovnými problémy, jejich předcházení a příslušnými výchovnými postupy zejména v oblasti, jak zacházet se vztekem, dětským vzdorem a negativismem. Jako nutnost vidím podporovat jistotu matky v přístupu k dítěti (péče, výchovné postupy). 

Ø      Matka by  měla být podporována v tom, aby své dítě vnímala takové, jaké je, a naučila se efektivně zacházet s jeho temperamentem. Vzhledem k nošení dítěte na těle bude matka disponovat větší vnímavostí a úkolem následné edukace by měla být snaha správně uchopit temperament dítěte a pracovat s ním.        

Ø      Velkým přínosem pro praxi nošení dětí by mohla být ucelená publikace, která se nevyhýbá ani podrobnějšímu pojednání o možných úskalí nošení dětí v moderní technokratické době.

Ø      Spíše než vyšší míru propagace ,,šátkování“ bych  preferovala její zviditelnění zejména mezi lékaři, dětskými sestrami, porodními asistentkami a všemi, kteří se věnují novorozenci.

Ø      Vzhledem k faktu, že zásluhou nošení dítěte v šátku ,,rodiče cítí hlubší vztah, narůstá sebedůvěra, že se o své dítě dokáží postarat, převládá v nich pocit, že mají vše pod kontrolou“(15, 214), přičemž ukázal průzkum  pozitivní vliv nošení v šátku na nejranější období života dítěte, bylo by na místě využít šátek ve vztahové terapii vztahu matky a nechtěného dítěte a posílení  jejího instinktivního chování a sebedůvěry při péči o adoptivní dítě. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

reakce

(Elena Juřenčáková, 23. 10. 2008 16:45)

Hezký den,

nejdříve bych se chtěla zeptat na více info o průzkumy, u koho jste zkoumala,a jaké máte podklady?

Mám poznámku k tomu bodu o technokratické době, která podle Vás není nakolněna nošení dětí a jestli jsem to dobře pochopila, tak si myslíte, že může mít vliv na psychomot.vývoj dítěte, a dokonce podle Vás můžou mít rodiče výchovné problémy... Jak to myslíte s tou dobou?-to že minulý režim tady nastolil jak jediné správné vožení v kočárku, přece neznamená, že dnes 20 let po převratu se to nemůže změnit.A jestli myslíte, že je to pro maminky tak složité, tak někdy pozorujet maminky s kočárkem, jak se snaží nastoupit do mhd či vlaku, ´jít do obchodu atd. Tohle jsou podle mě úskalí moderní doby. kočárek mi přijde k tomuto dost nevhodný. A výchovné problémy?- tím chcete říct, že děti nošené můžou být rozmazlené? Tímto názorem jdete proti výzkumům a hlavně historii. Proč by nemohl být šátek propagován jako základní výbava? já bych spíš řekla, že základní výbavou není flaška na umělou vzživu, dudlík, kočárek, igelitový plenky.. plastové hračky... K té kvalitě šátku- přijde mi to jako propagace firem vyrábějící šátky. Maminka mého táty nosila tátu na pole ve vlněném šátku.Ten by určitě neprošel..a že by kvůli tomu měl nemocná záda nebo pohybový aparát?hloupost. Každá maminka cítí jak má šátek uvázat, když je špatně uvázaný tak je velice nepohodlný. Nevím o co jste se snažila tímto příspěvkem, ale žádný rozumný argument tam pro mě nebyl Toť můj názor.. elena

Re: reakce po letech

(Kateřina Neubauerová, 25. 6. 2013 11:26)

Dobrý den, paní Aleno, sice po letech, ale píši Vám odpověď na Vaši reakci k závěrům mé Bc práce. Umístila jsem ji na první webový portál, co jsem nalezla, ale ten se mi časem neosvědčil, tak jsem na stránky úplně zapomněla. Nyní zpravuji stránky www.katkaen.cz Nejprve co se týče cílové skupiny, byly to maminky miminek, které nosí děti v šátku a pak ty, které nenosí, podkladem byly hlavně knihy od PhDr. Jiřiny Prekopové a vedoucího práce mi dělal terapeut pevným obětím pan doktor Šturma.
Tento směr bere v úvahu podmínky moderní společnosti, jaký mají vliv na výchovu dětí a konkrétně se zajímá o nošení dětí v šátku. Zde výchovné problémy mohou vzniknout v kontextu s moderní společností ne z hlediska, že se dítko rozmazlí, to vůbec ne (ono to lze pochopit z kontextu celé práce, vše je v teoretické části práce) Miminka v šátku potřebují pohyb, nemají jej a pláčí a zde je to úskalí - apel na sebejistotu rodiče v rodičovské roli - pláče, asi se mu tam nelíbí? jak vnímáme pláč miminka? Je to normální reakce na nepohodu ale také na to, že se mu něco nelíbí, ale rozhodnutí, že se bude šátkovat je na rodiči, ustojí pláč a v klidu dítko uklidňuje, a nebo jej z šátku vyndá a zkouší šátkovat jindy. Dítě cítí nejistotu dítka - může tak dojít k rozvoji poruchy chování, kterou nazývá paní doktorka Prekopová malý tyran. Proto třeba při šátkovém poradenství maminky upozorňuji na toto a snažím se je posílit v jejich odhodlání nosit miminko. V zemích třetího světa je ten rozdíl, že ženy se s miminkem neustále pohybují a navíc ony nemají tu možnost jako my, jej z šátku vyndat, kdy si řekne. V podobné situaci byly však také maminky před lety, kdy nošení bylo tradicí v péči o dítko, jak píšete o svém tatínkovi.
O propagaci šátků máte možná pravdu, lze text pojmout takto i když můj záměr v tomto směru nebyl propagovat firmy, ale spíše jsem byla ovlivněna tím, co se píše a traduje v tuto dobu. sama jsem nosila obě děti v šátku za pět stovek a nic se jim nestalo. Ale když jsem pak zkusila značkový šátek, který jsem si koupila kvůli poradenstké činnosti byla jsem jím nadšená, je to jiný komfort zejména pro maminku. Děkuji za Vaši reakci a přeji Vám pěkný den, s pozdravem Kateřina Neubauerová